Orlické Hory 2018
unikátní sportovni blog
Pokračování úspěšné série treku na významné body České republiky. Původní trasa byla zcela jiná, jeden člen si vyžádal změnu, nicméně výlet byl i tak nádherný..
29Črv2018
Akce započala 29.6.2018 ráno na Černém mostě a skončila 5.7.2018 v Zábřehu na vlakovém nádraží.
Jelikož jsem si nedělal podrobný deníček, tak bych celou akci zhodnotil pozitivně. Relativně....
Praha, Černý Most: Petr mně překvapuje dlouhým oblečením. Prý má být kosa. Já jsem si v předpovědi všimnul teplot kolem 29 a sluníčka, tak koukám jako puk. Snad neumrznu. Naštěstí jsem si pro strýčka příhodu zabalil delší kalhoty a bundu.
Papírové mapy jsem raději nekupoval, Petr s má s nimi tendenci měnit plán trasy. A dobře jsem udělal, trasu upravil hned dneska. Nutno podotknout, že poprvé a naposledy.
S Petrem vyrážíme z Prahy Černý most do Dvora Králové nad Labem. Petr potřebuje v autobuse na toaletu, tak šel za řidičem, zda by mu jí zpřístupnil. Řidič odpovídá, že toaleta je bohužel nefunkční, ale že mu možná přibrzdí na autobusovém nádraží... :-). Petr si před odjezdem u dopravce zjišťoval, jak je to s toaletama v autobuse. Paní na dispečinku mu řekla: "Všechny naše dálkové autobusy disponují toaletou". Ponaučení: Je potřeba se ptát na funkční toalety.
Z Dvora Králové jsme vyrazili sami dva. Michal se měl připojit na druhý den. Nicméně se ještě tentýž den přidává u Červeného Kostelce u nádrže Špinka. Navigace trošku vázla, Michal má na měsíc jen 150MB a data už mu došla, takže se nemohl podívat do map.
Zjišťuji, že mám zase nejtěžší batoh (14,5kg bez vody). Nejspíš proto, že nesu většinu vybavení (ešus, vařič, jídlo) a ostatní si tak mohou jít na lehko. Naštěstí jsem část jídla strategicky zvolil takového, které Petr nejí.
Od Špinky vyrážíme k Nedvězí. Asi 2km jdeme dokonce nečekaně Polskem. Michal někde na poli vyhrabal 4 brambory, tak jsme si je večer uvařili k večeři - spolu s mojí polévkou, mým masem, z mé vody a mým vařičem. S vyvařováním jsem moc nepočítal, tolik plynu nemám, tak snad vydrží. Spíme na louce, Michal si odvážně bere polévku na nový spacák a hned ho pokřtil.
Petr se ráno po pár km odpojil. Musí prej do nové práce. A už se nepřidá. Musí prej být doma, slíbil to.
Dneska se už oteplilo. Už není potřeba bunda s dlouhým rukávem. S Michalem jsme se zastavili u vodní nádrže Pastviny. Voda měla krásných 21 stupňů. Vypral jsem si i tričko a kraťasy na cestu zpět. K večeři jsme si uvařili bramboračku s houbama.
V odpoledních hodinách jsme dali Suchý vrch - první skoro-tisícovka Orlických Hor.
U pramene Tiché Orlice jsme si na oběd uvařili bramboračku se zbytkem hub. Bylo to dobré, ale jaksi mi došel plyn ve vařiči, takže po zbytek treku budu o studeném jídle.
Po o jsme dali Jeřáb - druhá tisícovka Orlických Hor.
Večer jsme se zastavili v Jakubovicích v hostinci Straka. Po dvou klobásách a druhém pivu mi bylo zcela jasné, že nějaké dálky už neujdem a že budu rád, když se odkutálím někam na louku a budu spát až do rána.
Ranní probuzení je dost nepříjemné - praží na nás slunce, je mi strašně vedro, neuvěřitelně mně po těch pivech suší v puse a všude kolem dokola cvrlikají cvrčci. Jako by nestačilo, že večer přestali cvrlikat až v jedenáct.
Po cestě jsme se zastavili u rybníka Sychrov. Já se osmělil a zkusil přefirltrovanou vodu z rybníka - chyba, v sobotu jsem na to doplatil :-). Nejspíš nějaký rotavir.
U Štítů jsme se zastavili v Akrobat Parku. Původní hodinková zastávka se prodloužila asi na 7h. Michal jí má po třetím pivu jako z praku. Já po zkušenosti z předchozího dne raději piju jenom nealko.
Původní plán byl si to trošku zajít, ale když jsme odcházeli, tak primárním cílem už bylo jen najít rozumné místo na bivak a druhý den se odvalit do Zábřehu na vlak. Ovšem musím říct, že poslední dva dny byly fakt dobrý - žádný spěch a pěkně jsem si to užil.
V noci dělá kravál štěkající srnka. Skvěle se tak doplňuje s nějakými žábami, které kvákají okteto, později noneto a po probdělé noci už i dechovou filharmonii.
Po cestě do Zábřehu jsme se umyli v potoce Nemilce. Vodní nádrž Nemilka prý sloužila jako zdroj pitné vody pro Zábřeh. Teď už je důležitý jen ten minulý čas. Do vlaku ale vstupujeme krásně voňavý a čistý. Na nádraží si kupuju bagetu pochybné kvality (střevní potíže v sobotu mohly být i po ní).
“Všechny naše dálkové autobusy mají toaletu.” (ovšem nemusí být funkční)
"Včera jsem se sprchoval ve vodoápadu. Zrovna jsem měl vystrčenou prdel k cestě, když okolo procházela nějaká pěkná ženská. Radši dělala, že mně nevidí."
"Kolik náprav má to auto, co Vám tu zásobuje obchůdek?" "Jak to má Dáša vědět? Zeptej se jí rovnou, jakej ten motor má výkon."
Doba chůze: 41,3h
Délka trasy: 193,65km
Kumulativní stoupání: 4624m
Kumulativní klesání: 4584m
Počet kroků:227265
Průměrná tepová frekvence: 83bpm
Množství spálených kalorií: 11478kCal
Orientační zátěž: 12-17kg (podle množství vody a jídla)
Úbytek váhy: cca 1kg