Masakr Beroun-Rakovník 2018

Zápisky

Jelikož jsem si nedělal podrobný deníček, tak bych celou akci zhodnotil veskrze pozitivně.

Předtím

Ačkoliv jsem se snažil přemluvit spoustu lidí, tak se nikdo neměl k tomu, že by se mnou absolvoval trpení ve formě mé společnosti při nočním pochodu. Dozrálo ve mně tedy přesvědčení, že si to zaběhnu. Variant trasy se nabízelo hodně, ale protože jsem si zvolil běh, tak napoprvé jsem raději volil jednodušší trasu - 45km s nejmenším převýšením, jednoduchým terénem a převážně po zpevněných cestách (cyklotrasách). Jediné dva větší kopečky jsem od začátku plánoval neběžet, ale jít.

2.11.2018

Rakovník. Autem jsem dorazil k autobusovému nádraží, zaparkoval auto a připravil si věci po doběhu - věci na převlečení a teplý čaj v termosce. Chvilku odpočívám, smutně koukám na mokré přední sklo a zase si říkám, že Aladin i Klára hlásili, že pršet nebude.

Ve 20:36 mi jel vlak do Berouna, takže jsem vyrazil na vlakové nádraží, koupil poměrně drahý lístek a šel do vlaku, který byl jako minulý rok přetopený, takže bych se najraději svlékl do naha.

Vlak dorazil do Berouna přesně ve 21:43, tedy o 7 minut později (zvláštní, přitom vyrazil načas a nikde se příliš nezdržoval). S bývalou spolužačkou Petrou jsem skočil do baru Istra na kávu (já espresso doppio a vodu, ona velkou Plzeň). Trošku ve mně zrála naděje, že přestane pršet, leč se tak nestalo.

Ve 23:00 se loučím s Petrou a vyráčím na cestu. Déšť naštěstí není tak silný.

3.11.2018

Přesně o půlnoci v Nižboru překračuji Berounku a čeká mně první kopec. Ten podle plánu jen vyjdu, protože nevím co mně ještě čeká. Je to jen 15 minut (1,5km), takže pohoda.

Asi v jednu ráno přestává pršet. Ne, že by to bylo jedno, pončo jsem stejně neměl a mokrý už jsem byl dostatečně (naštěstí ne zcela promočený).

Po cestě mám ještě několik menších kopečků, které nestojí za řeč, ale ten druhý je na 33km od Pilského rybníka (opět jen cca 2km). Bohužel na 35km mi dochází voda, ale to už je dá se říci jen "za pár".

V Rakovníku u kruhového objezdu na Pražské potkávám lidi, vracející se z pařby. Jen tak za slechnu slova: "Ty vole, to si ze mně dělá prdel ne?".

K autu dobíhám přesně po 4 hodinách 49 minutách na 44,94km.

Link na aktivitu a GPS záznam trasy

https://connect.garmin.com/modern/activity/3134198483

 

Proč?

Několik lidí se mně ptalo, proč tohle vlastně absolvuju. Takové sebemrskačství.

Inu, protože můžu :-). Baví mně to, je uvolňující si vyčistit hlavu, v noci v lese pozorovat sledující oči, občas se pokochat prchající srnou, sem tam se vyděsit divočáků, jak se přehrabujou v bahně vedle cesty.

Soukromé poznámky pro další delší běh

• dvě ovocné tyčinky v rýžovém papíru byly akorát na 45km, ale nepohrdl bych třemi.
• 2x500ml softflask + 500ml láhev je málo. Zvážit 1000ml softflask.
• Nožík, náplasti, náhradní baterky do čelovky - ok, to nebylo použito, ale je to zkrátka potřeba.
• Udělal jsem dobře, že jsem si vzal běžeckou vestu a ne běžecký batoh. To pohodlí stojí za to.
• Je zbytečné tahat náhradní termotriko, trenky a náhradní čelenka. Není chuť zastavit, tahat věci z vesty a převlékat se.
• Z dalšího vybavení je v pořádku: reflexní šle, zadní červená blikačka, nepromokavý vak, v něm klíč od auta, telefon, platební karta a řidičák (resp. občanka). Malý plastový zip sáček s nějakými penězi je základem.
• Ačkoliv jsem se bál vzít dvě horní vrstvy (termotriko a běžecká bunda), nakonec to bylo správné rozhodnutí a to i s ohledem na déšť.

 

Orlické Hory 2016 v číslech

Doba běhu: 4h 49m 07s

Délka trasy: 44,94km

Kumulativní stoupání: 699m

Kumulativní klesání: 610m

Počet kroků:48572

Průměrná tepová frekvence: 136bpm

Množství spálených kalorií: 2683kCal

Nejlepší čas maratonu:4:30:49

Nejlepší čas půlmaratonu: 2:08:48

Nejlepších 10km: 0:59:12